Lékořice čínská (Glycyrrhiza uralensis)

Další názvy: lékořice uralská, čínská lékořice

Lékořice čínská (Glycyrrhiza uralensis) cca 50 cm vysoká rostlina spolu s ženšenem patří k pilířům tradiční čínské medicíny. Obě rostliny mají tonifikační účinky a jsou spojovány s dlouhověkostí. Lékořice je nazývána "guobao" neboli "posvátný národní poklad". Ve směsích bylin zlepšuje jejich chuť, harmonizuje a prodlužuje jejich účinek a prospívá všem orgánům. Kořen lékořice uralské se používá při nachlazení, žaludečních a dvanáctníkových vředech, diabetu, otravě alkoholem, kožních vyrážkách aj. Číňané s oblibou žvýkají sušené lístky, které mají silně sladkou chuť.

Čínská lékořice se vyskytuje na suchých travnatých pláních a slunných úbočích z velké části v severní Číně, zejména v asijských stepích. Většina dodávek do Evropy pochází ze severozápadní Číny. I když je zde tento druh nejrozšířenější, také lze občast nalézt rostliny Lékořice evropské.

Číňané ji nazývají gan cao, což znamená "sladká bylina".

Pěstování

Rostlina vyžaduje časté zalévání. Pěstujeme na plném slunci nebo v polostínu. Vyžaduje hluboké, dobře kultivované, úrodné a vlhkost zadržující půdy pro dobrou produkci kořene. Preferuje písčité půdy s bohatou vlhkostí. Nejlepší rostliny se vyvíjejí v mírně alkalických podmínkách. Rostliny jsou odolné vůči mrazům. Tento druh je široce kultivován v Číně jako léčivá rostlina. Nevyžadujeme-li semena, pak pokud zabráníme květu, dá rostlina více energie na produkci kvalitních kořenů. Velmi hluboko kořenící rostlina, může být obtížné ji vymýtit, jakmile se na stanovišti usadí. Tento druh má symbiotický vztah s některými půdními bakteriemi, tyto bakterie tvoří uzliny na kořenech a vážou atmosférický dusík. Některé z těchto oxidů jsou využit y k růstu, část pak mohou využít jiné rostliny rostoucí v blízkosti.

[zdroj]