Lékořice lysá
Další jména: likořice, sladké dřevo, sladký kořen
Je to travní trvalka, rostoucí do výšky 1,5 m. Květy jsou velké 0.8-1.2 cm, světle fialové ve tvaru hroznů. Plod je lysý lusk 2-3 cm dlouhý a obsahuje vždy několik semen. Liquiritia je latinská forma starořeckého označení rostliny. Druhové jméno glabra = lepkavý se vztahuje na žlázy lepkavých listů; běžněji se uvádí výklad lysý, holý (s ohledem na plody). Typická příchuť lékořice pochází z aromatické látky zvané anetol ( "trans"-1-methoxy-4-( prop-1-enyl) benzen) a nachází se také v anýzu, badyánu, fenyklu a dalších bylinách. Pro její sladce zatuchlou chuť se běžně kombinuje s jinými léčivkami, aby se zakryla jejich hořkost. Velká sladkost je způsobená kyselinou glycyrrhiziovou, která je až 50-krát sladší než sacharóza.
Rozšíření
Je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme naléz na jižních a jihovýchodních stepních svazích, nebo mezi vinohrady.
